Až jednou...

1. února 2017 v 10:41 | majinka |  Co se nikam nevešlo
procházela jsem své staré básně, jelikož je mi stále smutno....a myslím, že tahle se sem docela hodí...


Až jednou bude klid
A budeš mě chtít pochopit,
Pak jistě v dobrém rozmaru,
Nechám Ti eso v rukávu.

Až jednou sníh Ti v srdci roztaje,
Pak schoulím se Ti do dlaně,
Jako kotě bezbranné,
A všechnu krásu světa zaspím,
Stulená do klubíčka,
Jak předoucí, mourovatá
Kočka,
Co nitky osudu
Všem splétá.

Až jednou talár obleču své duši,
Pak výrok soudu i
Parlament vzruší.

Až jednou nebudu sto
Své city snést,
Pak vyslovím absolutní trest.

Text rozsudku už nyní dobře vím:
"Vinen! Odsuzuje se k trestu smrti
umilováním."

Mít pak úřad kata
V této zemi,
Tvůj život by byl
Věčné umírání.
Mít pak úřad
Kata v této kauze,
Umíral bys denně,
Věčně, dlouze.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama