Červen 2015

29.6.2015 Dnešní trápení

29. června 2015 v 22:31 | majinka |  Moje postřehy

Chtěla jsem něco napsat včera, ale po svém včerejším objevu jsem musela aspoň den počkat. Asi to bude znít lehce hystericky a možná i přecitlivěle, ale postěžovat si musím; s Božským jsem se přes měsíc neviděla, nechci ho příliš otravovat a nevolala jsem mu, protože bych vlastně ani nevěděla, co mu říct, kromě toho otřepaného: "Ahoj, kdy konečně budeš mít zase čas? Ráda bych tě aspoň viděla, moc se mi stýská!" A při včerejším prozkoumávání facebooku jsem našla fotky z Božského rodinného (asi) oběda někde v restauraci tuhle sobotu….a docela mi zatrnulo. Na fotce, vypadá tak spokojeně...a nejen on, všichni. Včera to docela zabolelo, já se tu trápím a je mi smutno a oni jsou všichni tak v pohodě!! V noci jsem z toho nemohla spát a to byly jen fotky! Vím, že bych s tímhle měla být srovnaná,ale jak je vidět, moc nejsem. Co bych asi prožívala, kdybych je viděla někde doopravdy, to si nedovedu vůbec představit!

Tak si říkám, chce mě ještě Božský vůbec? Uvidíme se ještě? No, před naším posledním setkáním jsem měla taky podobné obavy, že mě čekají špatné zprávy….a vlastně tomu tak nebylo...vyšlo z toho jen to, že má prostě v létě méně času. Asi jsem jím příliš posedlá.

Od jedné z milenek jsem si přečetla: "Problémem nás milenek je hlavně to,že našim ženatým milencům je dobře nejen s námi, ale i bez nás."


Jak být tou nejlepší milenkou,část 2.

27. června 2015 v 21:09 | majinka +web |  Vše pro milenky
-řekni přesně co chceš a nestyď se (žena, která si o to řekne, je neodolatelná) - jen podle mé zkušenosti to pro každého muže není

-zamilovanost (jistě, sex s tím, koho opravdu milujete, patří k těm nejlepším prožitkům)

-sex ve třech na 1 noc (jedna z mnoha mužských fantazií - já bych to asi nezvládla)

-když jsi nadržená (muže vzrušuje, když to žena chce!),ale někteří se taky můžou vyděsit

-když ho dokážeš pořádně sevřít (mužům se líbí, když jsi těsná,cvič tedy svaly pánevního dna - i když setkala jsem se i s výjimkami, které sevření i bolelo)

-po sexu se krásně usmíváš ( pro muže to znamená, že tě dokonale uspokojil) - já mám i zkušenost, že si muž vyložil můj úsměv jinak a já musela vysvětlovat, že to není nic negativního

-umíš se uvolnit (užij si s ním sex a nepřemýšlej přitom o svých nedokonalostech)

-zvládneš se sama vzrušit (umožni mu, aby se díval)

Z toho celého plyne - pozor na stereotyp - jakmile se objeví, je nutné ho co nejrychleji zahnat!
Muži také ocení

-doteky na tváři - mohu z vlastní zkušenosti potvrdit - třeba jemné škrábání na bradě a krku

-milé chování k jeho chloubě - to je snad jasné ne?

-masáž……… když vy budete nahá - no, většinou se to zvrhne v něco jiného

-fantazie - my ženy jich máme spoustu, nebojme se je tedy svému milenci říct,ale mějme na paměti náturu partnera (já si své fantazie snažím postupně plnit)



Pan Osudový nebo Božský...aneb jak nám tito muži zamíchají životem, část.2

23. června 2015 v 21:44 | web |  Vše pro milenky

Pan Osudový přináší kromě neodolatelné přitažlivosti i nekonečné trable. Ale přesto se od něj nedokážeme oddělit. Vždycky pro to máme dobré důvody (smůla, že je chápeme jen my samy).

Je vlastně jedno, jak ten muž vypadá. Může se jednat o malého podsaditého chlapíka či vyzáblého čahouna. Důležité je charisma. A to není podmíněno dokonalostí. Kromě toho, každé z nás se líbí něco jiného,že? Můžete ho potkat na různých místech, v práci, na párty, v posilovně, na nákupu, na ulici a nebo se s ním seznámit na seznamce. Jedno však mají tito muži společné. Své oběti zlomí srdce a současně v něm zůstanou navždy.

Říká se tomu také prý láska na první pohled. U Pana Božského je to jako blesk z čistého nebe. A ten blýskne pokaždé, když jej nečekaně zahlédnete. I když já bych to láskou na první pohled nenazvala.

Pokud budete s panem Božským randit, vynese vás doslova až do nebes. Šimrání v břiše budete pociťovat před každou schůzkou a v jeho přítomnosti budete zářit jako sluníčko. Není vyloučeno, že poklesne váš výkon v práci či při studiu, neboť vaše myšlenky budou patřit pouze jemu. A tohle potvrdí snad každá.

Přestože jsou naši Božští spojeni s nejbolestivějším obdobím našeho citového života, nikdy na ně nezapomeneme. Ostatní to nikdy nepochopí, takže se jim to nesnažte vysvětlovat. Vy o svém Panu Božském víte své.


Zdroj: portalprozeny.cz






20.6.2015 Zase je měsíc pryč

20. června 2015 v 23:07 | majinka |  Můj milenecký občasníček
Zase !! Dnešní datum se mi píše dost těžko. Včera to byl měsíc, co jsem se viděla s Božským. Moc se mi stýská. Chvílemi mě to dovádí k šílenství a chvílemi se spíš zase propadám do smutku. Čím déle jsme bez něj, tím víc informací o něm sháním a nacházím (hlavně na internetu). Jak psala má oblíbená blogerka, baví mne (taky) sledovat z povzdálí,ale vlastně docela blízko životy jiných….. a hlavně toho, který mne zajímá nejvíc….a taky toho víc a víc vím. Je to čím dál zajímavější a taky propletenější. (možná časem udělám nějaký článek).

Dnes ráno jsem byla docela překvapená, napsal mi pan " už nikdy víc" ,že prý, jestli se nechci zase pomilovat. Dokonce jsem se dozvěděla, že mi neřekl ani své pravé jméno...A milovat se s ním? NE, to fakt znovu absolvovat nechci! Ani se nedivím, že s ním jeho přítelkyně nechce spát.

A zase mám pocit, že se mi někdo vysmívá, znovu a znovu. Všechno to souvisí s Božským a mě stále napadá, jak dlouho to budu schopná ještě vydržet?…….........


Pan Osudový nebo Božský....aneb jak nám tito muži zamíchají životem, část 1.

18. června 2015 v 22:25 | web |  Vše pro milenky

Spojila jsem pár pro mě docela zajímavých článků z internetu, které se týkají tématu mého blogu a hlavně mě samotné. Tak snad to bude zajímavé i pro někoho jiného. Myslím, že to stojí takto za zveřejnění.

Zeny.e15.cz

Pan Osudový

V životě člověk potká řadu protějšků, ale opravdu zamilovat se může jen párkrát za život - obvykle dvakrát nebo čtyřikrát. Proto je namístě mluvit o osudových láskách. Záhadnou osudovost psychologové vysvětlují dvěma způsoby.

Často se za osudové lásky považují vztahy neopětované nebo nenaplněné. "Je to proto, že člověka, po němž toužíme a je pro nás nedostupný, máme tendenci si idealizovat. A takový ideál nekonfrontovaný s realitou má skutečně dlouhou životnost," říká Zuzana Lišková.

Někdy se jako osudový označuje také vztah, kdy citová angažovanost jednoho neúměrně a dlouhodobě převyšuje angažovanost druhého. A často se v případě "osudových" jedná o protějšky, s nimiž nás pojí nějaký silný zážitek, který se nám hluboce vryl do paměti. A je logické, že čím jsou naše zážitky spojeny se silnějšími emocemi, tím více si je pamatujeme: ať pozitivní, nebo negativní - viz třeba pan Božský ze Sexu ve městě.

"Domnívám se, že pro každého člověka existuje na světě několik vhodných partnerů pro život, ne jen jeden jediný, ale ne všichni máme to štěstí, že ho potkáme. Každopádně i pokud ho máme, nikde není napsáno, že právě s tímto člověkem prožijeme zbytek života. V každém vztahu - i v tom sebeosudovějším - záleží totiž primárně na obou partnerech, jak se o něj budou starat a jak ho budou hýčkat," upozorňuje Martina Trojanová.

Ona.idnes.cz

Když máme splín, s něhou na něj vzpomínáme, tu představu si v sobě hýčkáme a sníme o tom, jaké by to asi bylo, kdybychom tehdy zůstaly s ním. Jednou za čas se ozve a když pípne esemeska s jeho jménem, na pár vteřin se nám zastaví srdce a musíme se párkrát zhluboka nadechnout.

Tenhle osudový muž je vysněný ideál. Chovaly jsme k němu hluboké city, ale on byl vždycky svým způsobem nedostupný, prokluzoval nám mezi prsty, nemohly a nemůžeme ho mít. A tím pádem nás stále láká.

Zdroj: http://ona.idnes.cz/osudovy-muz-neda-zenam-spat-ani-po-letech-on-sam-je-pritom-v-pohode-1cn-/vztahy-sex.aspx?c=A100419_220843_ona_vztahy_abr

Nenaplněné vztahy přitahují

Podle psychologů se takhle osudovými stávají muži, s kterými jsme neprožily úplně klasický vztah. Na počátku to možná vypadalo pěkně, byly jsme zamilované a stavěly jsme si vzdušné zámky, ale ve finále ten vztah nikdy neskončil obvyklým způsobem. Bylo tam něco, jakási až osudovost (na kterou my ženy často dáme), proč spolu nemůžeme být, například proto, že on měl vážnou známost, vy jste musela odjet pryč, byla jste příliš mladá...

Ten vztah jednoduše nevyústil v normální každodenní partnerství, při kterém bychom zjistily, že nám onen muž leze na nervy neustálým sledováním fotbalu, že doma nehne prstem a ještě čeká, že přesně v šest bude na stole teplá večeře, což nás vytáčí tak, že dostane ze škatulky "doživotně neodolatelný" rychlý vyhazov.

"V psychologii se tomu říká efekt Zeigarnikové. Tahle sovětská psycholožka vyzkoumala, že neukončené činnosti i vztahy v nás zůstávají jako něco, co se nám nepodařilo naplnit, a tak máme automaticky sklon daný tvar v případě možnosti dokončit," vysvětluje psycholog Petr Šmolka.

Svou roli hraje také to, že si dotyčného muže idealizujeme, promítáme si do něj svoje představy. Na piedestal ho mnohdy staví i ona pomíjivost - objeví se a po čase zase zmizí. Působí to, až jako by si s námi zahrával.

Nejsou to tedy vlastně bezcitní "hajzlíci", kteří si s námi jen tak hrají?

"Když se vám takový muž pořád míchá do života, je jasné, že i vy pro něj máte nějaké kouzlo. Líbíte se mu, ale do partnerského života vás nechce. Zjeví se, zjistí, že to klapat nebude, a zase zmizí. Takoví muži si ale neuvědomují, že pro ně je to jednodušší - náhodou jede kolem, zastaví se, dají si večeři. On je v pohodě, ale žena to hned emočně řeší," popisuje odbornice na vztahy Marta Boučková.

Proč s námi i v hluboce dospělém věku setkání s našimi muži typu bumerang dokáže tak zamávat? Proč se pak nějakou dobu chováme jako zastydlé puberťačky? Důvodů je několik. I za iracionálním jednáním totiž můžete hledat mozek. Daná osoba nám připomene hezkou dobu a příjemné pocity, které jsme s ní prožívali. A kdo by si podobný milostný doping nechtěl zopakovat znovu a znovu?

Mnohdy k božské auře stále se vracejícího muže přispívá i to, že se dotyčný dovede zjevit v okamžiku, kdy nejste úplně šťastná či spokojená. "Kolikrát mi klientky vyprávějí, že tohoto 'svého' potkají tak jednou za deset let a vždycky se trefí do období, kdy na tom nejsou dobře," říká psycholožka Boučková. "To, jestli jeho kouzlu podlehnete, totiž záleží také na tom, jestli jste se stávajícím partnerem spokojená. Když ne, tak takové setkání s vámi zamává.

Přitom vypořádat se s takovými muži není dvakrát těžké. Když totiž vztah s ním posunete o level výš - ve skutečný vztah se vším všudy, či se za něj dokonce vdáte, v ten okamžik jeho éra zbožštění skončí. Každodenní provoz a starosti nepřežije. Nebo podle vás k božské auře patří pohozený mokrý ručník v posteli, pivní sedánky s kamarády, složenky, dohadování o výchově dětí a rekonstrukci koupelny?

"Podle mne by snad měla být zavedena přímo povinnost alespoň několikaměsíčního soužití s takovým mužem pod jednou střechou. Vztah by se naplnil a uzavřel a už by nás do budoucna neohrožoval," tvrdí Šmolka.

Tak jako si při bolesti hlavy vezmete růžovou pilulku, na splíny a pro pocit, že jste stále atraktivní a žádaná, je fajn mít po ruce muže, z kterého vám ještě po letech zrudnou tváře. Jen jakou prášků - pozor na podstatnou věc, při nadužívání hrozí předávkování!

Zdroj: http://ona.idnes.cz/osudovy-muz-neda-zenam-spat-ani-po-letech-on-sam-je-pritom-v-pohode-1cn-/vztahy-sex.aspx?c=A100419_220843_ona_vztahy_abr








Hodinový hotel – Praha 3 Biskupcova

16. června 2015 v 21:51 | majinka |  Hodinové hotely

Byla jsem tam s tím posledním...panem P2. a přišlo mi to celé jako nějaká konspirace...vlastně docela vtipné. Hotel je vlastně v normálním obytném domě, už to mi přišlo docela zvláštní,vlastně se tam pronajímá několik pokojů v suterénu. S potvrzením objednávky jsme dostali sms s kódem od malinkého trezorku u dveří. Když se tam ten kód zadal, trezorek se otevřel a my si vzali klíč. Šli jsme do přízemí a tam jsme klíč použili na další trezorek, kde jsme si vzali jiný klíč,abychom se dostali do pokoje. Fakt docela sranda a nic složitějšího jsem v hodinovém hotelu ještě neviděla.
Pokoj byl prostorný a pěkný. Vymalovaný na červeno. A postel bez chyby. Jen byl trochu problém s tím, že kdybychom tam měli otevřené okno, tak bychom byli asi dost slyšet na ulici, takže jsme měli zavřeno a bylo tam docela horko. Ještě koupelna - ta byla prostorná a taky tam byl velký sprchový kout, který je ke společné sprše jako stvořený! Jinak tento hotel patří podle mě k těm dražším (vzhledem k celkovému prostředí) - za 1 hodinu - 400 Kč. Peníze se mají nechat při odchodu v pokoji, takže se vlastně vůbec s nikým nesetkáte.


10.6.2015 Setkání s panem P2., dalším ženáčem

13. června 2015 v 23:47 | majinka |  Můj milenecký občasníček

Nejdříve jsme se sešli na kávu. První dojem z něj byl pěkný. Sympatický a milý chlap s pěkným tělem. Jen ta pleš mi na něm trochu vadila. Další ženáč, který se v dlouhém manželství nudí a manželka s ním má sex jen občas. Konverzace byla ze začátku trochu rozpačitá,ale to nijak nevadilo. Celé to bylo takové milé a já se cítila docela hezky. Po kávě jsme odjeli jeho autem do jednoho hodinového hotelu na Žižkově. To, jak se dostat do pokoje, mi přišlo jako nějaká konspirace, docela vtipné (více o tom v recenzi),ale zvládli jsme to. Pokoj byl veliký a pěkný,jen byl objednán jen na hodinu,což byla podle mě škoda. Aspoň jsem si to ze začátku myslela.

Když jsme spolu byli ve sprše a konečně se líbali a dotýkali, cítila jsem ten sex všude kolem a bylo to ohromně vzrušující. Když jsme se přesunuli do postele, tak měl trochu problém se ztopořením i když jsem se hodně snažila. Nakonec se to naštěstí povedlo, jen jsem měla zase trochu obavy, jestli na něj nejsem moc široká a jeho chlouba je na mě moc úzká. "Bušil" do mě přeci jen s vervou a špatné to nebylo. Ale zase to byl jen průměr. Když jsme skončili, byli jsme dost zpocení, jelikož pokoj byl v suterénu a okno na ulici jsme se otevřít zdráhali….. určitě bych si dala ještě alespoň hodinku,ale o už nešlo. Ještě jsme se rychle osprchovali a museli jít. Peníze se nechali na pokoji. Jestli se ještě uvidíme, nevím...nechala jsem na něm, ať se ozve. No, když ne, vadit mi to nebude.


J. Kirschner-Where did you go + Shine

9. června 2015 v 22:11 | youtube |  Youtube
Dnes jen hodně krátce; mám sentimentální náladu, myslím na Božského a neskutčně moc se mi stýská ! Tady jsou dva pěkné songy, u kterých mi to nedá a mám ho plnou hlavu.....
...tak taky trochu romantiky....




6.6.2015 Další večer s panem P.

8. června 2015 v 23:12 | majinka |  Můj milenecký občasníček
Tak jsme se po nějaké době zase sešli. Hned jak jsem přišla v tomto horkém dni k němu domů, shodila jsem ze sebe oblečení a vlezla za ním do sprchy. Mezi polibky jsme se pozdravili a prohodili pár slov o tom, jak se máme…. Po chvíli jsem se k němu otočila zády a najednou jsem ho měla uvnitř….pěkné. Přesunuli jsme se do postele a já se mu začala věnovat ústy a to se mu velmi líbilo. Pak už to tak nějak šlo ráz na ráz. Bylo to hezké, milé a užívala jsem si to...a stále tam kolem byly ty jeho jiskry (díky za ně) !


Udělali jsme pauzu a šli si dát něco k pití a on povídal o tom, jak stále pracuje a nemá skoro na nic jiného čas….(jo to je nějaký moje prokletí, vybírám si muže, kteří jsou víc než jen zaneprázdnění…). Chvíli jsme seděli u televize a pak jsem najednou ocitla na něm… líbí se mi, když je sex takhle spontánní. Než jsme se dostali zpátky do postele, zkusili jsme to i vestoje a to byl moc pěkný zážitek. Nakonec jsme došli zase do postele…., kde jsem se mu nastavila zezadu a byla natřená olejíčkem. Pěkné a pro mě zajímavý a nový zážitek. Jen tím, jak jsem byla natřená, ze mě on stále vyklouzával. Nakonec se chtěl tulit a objímat...hezké a něžné. Jak jsme tak leželi a už byla tma, skoro bych tam usnula.

Když jsem od něj odcházela, říkala jsem si, že jsem se když už nic jiného, tak si mohu čas od času dopřát alespoň průměrný sex a docela lačným milencem. To je ten pozitivní přístup. A ten negativnější? Přeci jen ve mně stále hlodá nějaká taková nespokojenost…..pan P. je opravdu nadšený milenec, jen mě tam stále něco chybí….

Kde je chyba? Ve mě?


První červnový citát

4. června 2015 v 21:43 | google.com


Milenec je člověk, který nám pomáhá v těžkostech, do nichž bychom se nedostaly, kdybychom neměly milence.

George Bernard Shaw


4.6.2015 Božský, škytání a průměrní muži

4. června 2015 v 21:35 | majinka |  Můj milenecký občasníček
Tak dnešní rande odvoláno, ale ještě jsem toho chlapa úplně nezavrhla. Rande bylo přesunuto na příští středu. Teď ve mně zase převážil pocit, že bych to mohla ještě s jedním novým zkusit. Jen jestli mi to do příští středy vydrží…

Na Božského se mi nedaří nemyslet. Říkám si, že kdyby platilo to, že když na vás někdo myslí, tak škytáte, on by na škytání asi už nejspíš umřel. Hehehe. Cítím se jak feťák, který nemá svojí drogu, nebo jako dítě, kterému vzali jeho oblíbenou hračku. A já jí chci zpátky !! Ale to je nejspíš normální.

Stále se zamýšlím nad průměrností mužů, které jsem potkala. A asi to ode mě není moc hezký,ale je to podobné, jako s myšlenkami na Božského. Nemohu se jich zbavit. Jakmile totiž ženská pozná muže, který ji svými kvalitami ohromí, všechny ostatní prostě srovnávat musí a jinak to nejde (vím, že jsem to tady už psala) - a všichni z toho srovnání vycházejí o moc hůř. Asi to budu řešit ještě dlouho.Usmívající se




...Božský a přehnaná kritika

2. června 2015 v 23:07 | majinka |  Moje postřehy

Po jedné hodně povedené návštěvě břevnovského hodinového hotelu jsme šli s Božským do auta a odjížděli směrem domů (ještě bych měla podotknout, že když jsme tam přijížděli, zjistili jsme, že je část ulice uzavřená k vůli nějakým pracím a tak to musel Božský částečně objet- nezdá se to, ale je to podstatná informace). Božský tedy musel blok objet i teď,což bylo samozřejmé, jinak to ani nešlo. Ve chvíli, co tedy objížděl trasu určenou značkami, tak jsem malinko zakašlala. Byla jsem nějak ochraptělá a vůbec nic to nemělo znamenat. Z jeho reakce jsem byla víc než překvapená - v podstatě okamžitě mi začal omluvně vysvětlovat, že to nemohl udělat jinak, že tam byl zákaz vjezdu a tak podobně. Že to prostě musel takhle objet, že ví, že je to sice trochu nešikovné,ale nijak to udělat nešlo. První,co mě napadlo bylo, že to mé zakašlání bral snad jako kritiku jeho řízení nebo co….to já bych si nikdy nedovolila a taky jsem věděla, že jiná cesta ani není! Taková hloupost a co z toho může být,že? Snažila jsem se ho ujistit, že to žádnou kritiku znamenat nemělo a zbytek cesty jsem přemýšlela o tom, proč vlastně takhle reagoval. A hodně rychle mě taky napadlo, že to bude něco, na co je zvyklý z domova, tedy od manželky.

Smutné ne? ….

Budu ráda za váš názor....


2.6.2015 úvahy o Božském a další randění...

2. června 2015 v 22:41 | majinka |  Moje postřehy

Tak dnes je to už zase 14 dnů, co jsme se s Božským viděli. Nebyl sice žádný sex, ale i tak to bylo moc pěkné. Je mi smutno, ale snažím se vydržet. Nic jiného mi taky nezbývá. Často mám pocit, že mě to zničí, ale pak si řeknu, že jsem to už vydržela mnohem déle, tak to prostě musím zvládnout.

Často mě napadá, že je to vlastně úplně šílený, že jsem si tohohle chlapa nechala vstoupit do života, ale strašně moc se nechci vzdát té představy, že tam někde je, i když ho třeba neuvidím tak často, jak bych chtěla.


Ve čtvrtek bych se měla sejít (prvně) s panem P2. Upřímně řečeno, nevím, jestli se s ním vůbec setkat chci. Ještě před měsícem jsem si to docela užívala, ale teď jsem z toho randění a poznávání nových mužů unavená. Taky jsem otrávená z toho průměrného sexu, který jsem s muži, se kterými jsem měla sex po Božském zažila. (Malou sympatickou výjimkou je majitel kočky, pan P., ale to jen kvůli těm jiskrám kolem něj). Božského prostě nikdo nepřekonal a vůbec nevím, jestli někdo překoná…. A vím podle několika článků na netu, že bych měla najít někoho, kdo ho překoná, když se od něj budu chtít odpoutat….,ale copak to jde?...(ale o tom jiný článek a jindy).