Moje a vaše drbárna :)

13. dubna 2015 v 22:23 | majinka |  PROSTOR PRO VAŠE DOTAZY
Tak, tady bude prostor pro jakékoliv komenty, názory nebo dotazy
pro toho, kdo bude chtít.Ptát se můžete úplně na cokoliv. Budu moc ráda, když se tu
rozvine nějaká zajímavá diskuse :))
krásný den
vaše majinka












obrázek: google.com
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hrobárová Dcéra Hrobárová Dcéra | Web | 22. dubna 2015 v 22:47 | Reagovat

Ak som dobre postrehla, žiješ v nefunkčnom vzťahu (ak som sa pomýlila, tak ma oprav!). Ako svoje úlety maskuješ? 8-O

2 jsemmilenka jsemmilenka | E-mail | Web | 22. dubna 2015 v 22:56 | Reagovat

[1]: postřeh máš dobrý, no je to hodně zvláštní...žiju v jedné domácnosti s jedním chlapem 13 let a byla to velká láska, ale už jsme se okoukali...a on o mých záletech už ví.taky už překonal počáteční šok a je mi stále docela dobrou oporou

3 Hrobárová Dcéra Hrobárová Dcéra | Web | 22. dubna 2015 v 23:53 | Reagovat

Wau, takže by sa dal označiť skôr ako Kamarát, než partner?
A ako to prijal?

4 jsemmilenka jsemmilenka | E-mail | Web | 23. dubna 2015 v 21:37 | Reagovat

[3]: já ho beru tak nějak pořád jako partnera, to víš, je to 13 let a jsme vlastně stále spolu. a ráda ho mám no. přijal to celkem dobře, ono mu totiž ani nic jiného nezbývá

5 Kiki Kiki | 7. července 2015 v 17:00 | Reagovat

Ahoj Máji, mám pocit, jako bych tuto stránku dělala já. Dneska jsem řekla "dost" a jala se na netu, že něco vytvořím a hle..jsi tu Ty :)

Kam sis dala inzerát? Já mám na rande.cz, seznamka.cz, stesti.cz - 17 let ve vztahu, prý jsem "sexy kočička" :D

6 jsemmilenka jsemmilenka | E-mail | Web | 9. července 2015 v 15:39 | Reagovat

[5]:ahoj Kiki, tvůj komentář mě potěšil. Když založíš blog,ráda si v něm budu číst...takže...jsem moc zvědavá :-D já jsem na jedné erotické seznamce, ale už jsem tam nějakou dobu nebyla...

7 twistedem twistedem | E-mail | Web | 21. ledna 2016 v 1:09 | Reagovat

Chci se zeptat na rozloučení s milenci. Přijde mi, že je to vždycky ta nejdivnější část z celého setkání. Jak to máš ty?
Je to asi hloupá otázka, ale i tak mě to dost zajímá :-)

8 jsemmilenka jsemmilenka | 24. ledna 2016 v 23:50 | Reagovat

[7]: se všemi jsme se většinou loučili polibkem a slibem, že si zavoláme nebo napíšeme, což se ne vždy a ne se všemi uskutečnilo ale nepřipadlo mi to nikdy nějak divné, ale je mi jasné, že každá z nás to může mít jinak. Napiš mi kdyžtak jaká byla a jsou tvá loučení a co konkrétně ti přijde tak divné??dík

9 twistedem twistedem | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 16:03 | Reagovat

Tak jde konkrétně o 2 muže, všechno probíhalo normálně, ještě si libovali a pochvalovali, jaká je tam vášeň a zároveň něžnost a tak, ale v momentě, když došlo na loučení, tak to pro mě bylo prostě divné, hlavně s tím jedním, u kterého jsem vždy zůstala přes noc. To buď odcházím od něj a mezi futry a loučíme se (slovně), ale on sám se k žádnému polibku neměl (napadlo mě možná kvůli sousedům?). A teď nedávno jsme spolu strávili noc, všechno ok, ráno jsme se probudili, taky všechno v pohodě, potom mě odvezl domů, a když jsme byli v autě, tak to bylo zase divné, a nevěděla jsem jak se rozloučit, protože on nevypadal, že by se k něčemu měl, a to i když to před 30 minutami bylo v pohodě. Tak jsem teda převzala iniciativu ve své ruce a dala jsem mu pusu. A taky mi to přišlo divné, protože cestou autem a taky když jsme chvíli stáli před domem jsme se bavili o tom, co budeme dělat příští týden a vymýšleli jsme nějaký plán. Jsem v tom trošku ztracena. Jaký máš na to názor ty?

10 jsemmilenka jsemmilenka | 28. ledna 2016 v 13:40 | Reagovat

[9]: [9]: no, trochu závidím, že jsi mohla být u svého chlapa přes noc, to mě se zatím tedy nepoštěstilo. no  jinak dál- když se chlap při rozloučení k ničemu nemá, klidně bych to udělala taky a políbila ho. on se k vůli tomu na tebe zlobit nebude ;-) oni pánové naše přímočaré chování spíše ocení, než to, když budeme na něco vyčkávat( i když to je spíš naše holčičí přirozenost).nebo bys s nějakým z nich mohla zkusit to, že mu při rozloučení řekneš ať tě políbí. (to už jsem taky udělala)....takže moje rada- buď iniciativní co to jde :-)

11 twistedem twistedem | E-mail | Web | 29. ledna 2016 v 11:39 | Reagovat

Super, mockrát děkuji za pomoc :-)

12 Novicka Novicka | E-mail | 7. února 2016 v 13:13 | Reagovat

Ahoj, při hledání nějakého tipu na dárek pro ženatého milence mě to zaválo až sem a určitě zde nejsem naposled :-) Prožívám svůj první milenecký vztah (ve svých 47 letech :-), ale je to tak)a tudíž jsou moje zkušenosti v tomto oboru zcela nulové. Můj M mě velmi rozmazluje drobnými pozornostmi - nic drahého, ale je to velmi milé. Ráda bych mu také něčím udělala radost a nadcházející svátek k tomu přímo vybízí. Doma jej zaručeně neslaví a nebylo tomu tak ani u mě. Jenže jak ho znám stopro pro mě bude mít nějakou blbůstku. Neporadili byste mi někdo co vymyslet? Díky

13 Verka Verka | E-mail | 7. února 2016 v 15:22 | Reagovat

Ahoj,jsem ráda, že jsem natrefila na tento blog. Ve svých 41 letech a po 23 letech manželství, jsem se skoro až nechtěně stala milenkou. Svaluji to na krizi středního věku a syndrom prázdného hnízda , protože vždy jsem se divila, že nějaká ženská chce být ta "věčně čekající". Když jsem uvažovala o tom, jestli do toho jít nebo ne, tak jsem si řekla, že na tom budu lépe než ty svobodné milenky a užiji si to.Rozhodně nečekám, že se kvůli mě rozvede,nebo že změní své chování.To fakt nechci.Také se nechci rozvádět.Myslela jsem, že tím, že mám svoji rodinu to pro mě bude snazší. Vánoce, prázdniny, víkendy nebudou psychickou masáží..A Vánoce fakt nebyly !Jenže..potud končí veškeré mé racionální myšlení a chování.. Hlídání mailů, přemýšlení proč nepíše, jestli jsem neudělala něco špatně, mám napsat ráno jako první nebo čekat až se ozve - a co když se neozve ?..s tím zatím bojuji. Dávám si předsevzetí, že to budu já, kdo bude určovat co a jak. Zatím to ale neumím.
Jsem v těžké pozici i z toho důvodu,že je mladší než já, a to o osm let. Jasně,věděl,kolik mi je a stejně si mě vybral (popravdě, ten rozdíl není až tak vidět),ale nechci vypadat jak stará semetrika. Taky bydlí 100 kilometrů daleko a na svůj věk už toho dost dokázal. Má hodně titulů a funkcí...Z toho vyplývá, že nejsem ta druhá,ale až ta ..několikátá.
Nevím, jestli se dokážu smířit s pozicí milenky, nicméně jak to máte vy ? Píšete nebo voláte jako první, nebo čekáte až se ozve on ? To je to, co mě teď nejvíce zajímá.
Děkuji za rady a jsem moc ráda, že se dá někde pokecat a vědět, že nebudu odsouzena za to, co cítím a prožívám. I když - do pekla za to asi přijdu ;-)

Jo a to loučení..to u nás probíhá dost podobně..

14 jsemmilenka jsemmilenka | 10. února 2016 v 15:05 | Reagovat

[12]: ahoj jsem moc ráda, že jsi navštívila můj blog a vlastně jsi mi dala téma na článek k zamyšlení :) taky budu ráda, když sem ještě zavítáš... no dárek - pro ženáče je to složitější, jelikož nevím, třeba co má rád nebo jaký je to typ člověka- jen mě hned napadl takový univerzální dárek - sex! a to pořádnej odvaz, co?? je třeba něco o čem víš, že bych chtěl zkusit?co ho při tom překvapit nějakým sexy prádlem?...no každopádně můžeš tu čekat článek na toto téma:)

15 jsemmilenka jsemmilenka | 10. února 2016 v 18:47 | Reagovat

[13]: ahoj Verko, jsem ráda že se blog líbí a snad ti tu bude aspoň něco trochu nápomocné 8-) .já tě určitě odsuzovat nebudu, tvoje pocity přesně znám i ty otazníky, které se ti v hlavně vyrojí, když si vzpomeneš na svého milence.radím ti, přečti si mojí rubriku Vše pro milenky, tam bys mohla nějaké odpovědi dostat.no, jinak - to jak se smířit s rolí milenky je složité a každá z nás to zvládá jinak. musíš se snažit brát si z toho vztahu jen to hezké a jestli mu volat nebo psát první? no správně bys neměla,ale to jen tak dodržet nejde, vím to sama, taky se mi to nedařilo a nedaří

16 Novicka Novicka | E-mail | 10. února 2016 v 22:02 | Reagovat

[14]: No..pořádnej sex zažíváme myslím oba dostatečně :-) V tomto směru si fakt nestěžuju...Oba jsme vyprahlí dlouhtrvajícím manželstvím ( já 25 on 23) bez mimomanželských vztahů a on ještě trpěl dlouholetým odpíráním z manželčiny strany, takže je takový málo opotřebovaný :-) :-) :-) čehož si dost oba užíváme...Jestli jsem posledních pár let s manželem řešila lubrikaci, tak teď se přímo topím  a tak podobně :-) Zkrátka to není o věku a o hormonech, ale o nudě v manželství jak jsem zjistila a jsem tomu fakt ráda. Netušila jsem, že mnou odhalená manželova nevěra bude mít na svědomí tolik mého štěstí.Dámy, jestli některá řešíte, že si našel jinou,berte to jako tu největší šanci od života, která se Vám mohla naskytnout...Není nad to zjistit, že existuje někdo, pro koho jste atraktivní a žádostivá a jestli zrovna on je ženatý? ...no jo no, kdyby to bylo jednoduché, byla by to nuda jako v tom manželství.... Akorát, že teda furt nevím ten dárek :-) :-)

17 Verka Verka | 24. února 2017 v 23:06 | Reagovat

Ahoj... tak se po roce ozývám. Vlastně jsem dnes po dlouhé době navštívila tyto stránky a toto je má reakce na Tvůj příspěvek z 22. 2. 2017.
Já se loni v květnu po dlouhém trápení odhodlala a s pacholkem jsem se rozešla. A proč ? Protože stejně jak mě ze začátku vehementně uháněl, tak když už mě měl jistou, tak stejně vehementně začal určovat pravidla, která se samozřejmě hodila hlavně jemu. Kdy přijede, kdy se ozve atd. Myslím, že to spousta milenek zná.  Rozchod nebyl úplně košér, pouze jsem mu napsala a on na to nijak nereagoval. Ještě několik měsíců jsem se z toho vzpamatovávala a když už to bylo fajn, vůbec jsem na něj nemyslela a když jsem ho v práci potkala ( má u nás jen pobočku, takže se tam až tak často nevyskytuje) tak jsem byla schopna se na něj usmát a pozdravit ho, tak se zase ozval. Neřád jeden !!! Divila jsem se.. po tom, co jsem mu na jaře napsala... teď už se nedivím. Jelikož se zajímám o psychologii, tak jsem zjistila, že jsem holt měla tu smůlu, že jsem narazila na psychopata. Možná, že to zní divně, ale je to tak. Rozepisovat se o tom nebudu, to je na dlouho, ale vždy, když si něco pojmenuji a vím s čím bojuji, tak se mi uleví. Bohužel v tomto případě to až tak nejde. Teď je to cca tři týdny co se neozval. Jsem naštvaná. Je to pokrok. Smutná jsem už jen někdy. Teď převládá jen ten vztek, že si někdo dovolí se ke mně takto chovat. A pak přijede a bude se tvářit jako, že je vše v nejlepším pořádku. Jenže on neví, že už jsem ho prokoukla. Myslí si, že mě má stále pod svým vlivem. Bohužel stále má, ale už jsem silná a vím, že mu to teď nedaruji.
Vím, že za to trápení nestojí, nestojí vlastně vůbec za nic. Ani za slzičku, ani za jednu prosmutnělou minutu. Jsem dost stará na to, abych věděla, že život je krátký  a trápit se když nemusím, je zbytečné. Teď se mi to lehce říká... až ho uvidím tak zas ve mně bude malá dušička ;-)
Ale vím, že to zvládnu ... musím. A všem, co jsou na tom podobně přeji aby se začaly mít rády a nenechaly se sebou manipulovat. Tyhle milenecké vztahy mají být o štěstí a souhře. A ne o tom, že jeden toho druhého vysává a trápí.
Držím palečky

18 Nasraná milenka Nasraná milenka | 8. února 2018 v 12:37 | Reagovat

Neskutečně mě naštval milenec a rozešli jsme se.Chci napsat dopis jeho manželce. Pomůžete mi dát dohromady nějaký text dopisu,který jí naštve?Děti nemají,tedy mají,ale už dospělé s vlastními rodinami.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama